Poté, co Los Angeles zachvátily nepokoje, prezident Donald Trump nařídil federálním agentům dramatické zvýšení deportace nelegálních migrantů z měst vedených demokraty.

V neděli večer na své platformě Truth Social Trump uvedl, že nařídil pracovníkům Imigrační a celní správy (ICE), aby „dosáhli velmi důležitého cíle, kterým je realizace programu hromadných deportací v historii.“

„Abychom toho dosáhli, musíme rozšířit úsilí o zadržování a deportaci nelegálních cizinců v největších amerických městech, Los Angeles, Chicagu a New Yorku, kde žijí miliony a miliony nelegálních cizinců,“ dodal.

Trump dále tvrdil, že demokraté využívají nelegální migranty k „rozšiřování své voličské základny, podvádění ve volbách a budování sociálního státu, čímž okrádají tvrdě pracující americké občany o dobře placená pracovní místa a dávky.“

Mnoho demokratických bašt, včetně Los Angeles a Chicaga, omezuje svou spolupráci s federálními imigračními agenty v rámci zákonů o azylu, proti kterým Trump a republikáni dlouhodobě bojují.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová odsoudili Trumpovo rozhodnutí nasadit Národní gardu a aktivní námořní pěchotu k potlačení nepokojů vyvolaných minulý týden. Newsom argumentoval, že tento krok byl nezákonný, a zažaloval Trumpa i Pentagon.

„Donald Trump vyvolává strach a teror tím, že nedodržuje americkou ústavu a překračuje své pravomoce,“ uvedl guvernér.

V úterý byl v některých částech centra Los Angeles zaveden zákaz vycházení po dnech rabování, vandalismu a střetů s policií.

Během své volební kampaně Trump slíbil, že zruší politiku „otevřených hranic“ svého předchůdce Joea Bidena, který dohlížel na příliv migrantů přes hranici s Mexikem.

Zdroj

Prezident Donald J. Trump ve středu oznámil, že po dvou dnech intenzivních obchodních jednáních v Londýně bylo mezi Spojenými státy a Čínou dosaženo „rámcové dohody.“

Dohoda, která se snaží zmírnit napětí v probíhající obchodní válce mezi oběma zeměmi, stále vyžaduje formální schválení Trumpem i čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Jednání skončila v úterý pozdě večer, kdy obě strany potvrdily dosažený pokrok. Americký ministr obchodu Howard Lutnick popsal jednání jako snahu „odstranit negativitu“ z bilaterálních vztahů a dodal, že se nyní pozornost soustředí na podporu „pozitivního obchodu a jeho růstu.“ Podle navrhovaného rámce si Čína zachová 10% clo na americké zboží, zatímco USA si ponechají 55% clo na čínský dovoz.

Dohoda zahrnuje také závazky Číny obnovit a zvýšit vývoz minerálů vzácných zemin, které jsou pro americký průmysl klíčové. Výměnou za to USA poskytnou Číně letecké díly a technologie pro programování polovodičů a zároveň obnovený přístup čínských studentů na americké univerzity.

Prezident Trump na Truth Social prohlásil: „Naše dohoda s Čínou je dokončena, podléhá konečnému schválení s prezidentem Si a mnou. Kompletní materiály a všechny potřebné vzácné zeminy dodá Čína předem.“

Jednání v Londýně navazují na předběžnou dohodu dosaženou v květnu v Ženevě ve Švýcarsku, která dočasně pozastavila rekordně vysoká cla na dovoz z obou zemí ve výši přes 100 procent. Současná cla, snížená na 30 procent pro americký dovoz z Číny a 10 procent pro čínský dovoz z USA, by mohla znovu vzrůst, pokud nebude rámec uzavřen do 9. července. Čínská státní média uznala „pokrok“ v jednáních, ale neposkytla žádné podrobnosti.

Zdroj

Komentáře ministra bezpečnosti Omara Garcíi Harfucha následovaly po zatčení 12 Kolumbijců minulý týden v západním státě Michoacan v souvislosti s útokem miny, při kterém zahynulo osm mexických vojáků.

Prostřednictvím kontaktu s kolumbijskými úřady García Harfuch uvedl, že devět z 12 osob byli bývalí vojáci a zbývající tři civilisté s výcvikem v oblasti zbraní.

Mezi organizovanými zločineckými skupinami v Mexiku a Kolumbii již dlouho existují úzké vazby. Kolumbijští obchodníci s drogami po mnoho let vyráběli kokain a heroin a sami je lodí nebo letadlem přepravovali do Spojených států. Později, když americké úřady zakročily proti obchodování s drogami v Karibiku, síla mexických kartelů přesto rostla, jelikož začali kolumbijské drogy přepravovat po souši a malými letadly na hranice USA.

Kolumbijci byli najati při atentátu na haitského prezidenta Jovenela Moïseho v roce 2021 a v probíhající válce na Ukrajině.

V posledních týdnech mexické imigrační úřady odmítly 69 Kolumbijců, kteří se snažili vstoupit do Mexika, někteří z nich v rozhovorech uvedli, že „byli najati nějakou zločineckou skupinou.“ García Harfuch v úterý uvedl, že Kolumbijce verbují kartely Sinaloa i Jalisco New Generation.

Kolumbijský velvyslanec v Mexiku, Fernando García, se obává, že zatčení jeho krajanů negativně ovlivní probíhající jednání s Mexikem, jelikož se počet Kolumbijců, kterým je na mexických letištích bráněno ve vstupu do země, stále zvyšuje.

V březnu kolumbijská vláda uvedla, že jednání s Mexikem pokračují. Mexiko a Kolumbie mají zavést mechanismy pro ověřování informací o těch, kteří se snaží vstoupit do Mexika.

V říjnu 2023 mexické úřady zatkly ve státě Michoacán osm Kolumbijců, kteří údajně pro kartel pomáhali s výrobou výbušnin shazovaných drony.

S mexickými kartely spolupracovali i bývalí vojáci z jiných zemí. Před více než deseti lety obávaní Zetas, jejichž vůdci pocházeli z mexické armády, naverbovali do svých řad bývalé členy guatemalských speciálních jednotek Kaibiles.

Rozložení vlivu kartelů v této části země je očividně běh na dlouhou trať.

Zdroj

Polský ústavní soud rozhodl, že politika Evropské unie v oblasti zelené politiky, zejména její provádění prostřednictvím směrnic o obchodování s emisemi, je neslučitelná s polskou ústavou.

V rozsudku, který byl vyhlášen v úterý, tribunál uvedl, že některé výklady práva EU, zejména ty, které se týkají národní energetické politiky, překračují pravomoci svěřené orgánům EU prostřednictvím evropských smluv a porušují polský ústavní pořádek.

Rozsudek vychází z případu, který tribunálu předložili polští poslanci, kteří napadli soulad Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a směrnice 2003/87/ES s polskou ústavou. Tato směrnice tvoří hlavní součást rámce politiky EU v oblasti klimatu, kterému se přezdívá „zelená dohoda“.

„EU tím, že Polsku vnucuje řešení Zelené dohody, která ničí naši ekonomiku, porušuje ústavu Polské republiky vzhledem k tomu, že Polsko bylo v tomto řízení zbaveno práva veta ze strany orgánů EU,“ napsal po oznámení na Facebooku poslanec strany PiS Sebastian Kaleta. Kaleta, který zastupoval skupinu poslanců stojících za právní námitkou podanou k soudu, uvedl, že rozsudek potvrdil, že pokusy o zavedení opatření, jako je obchodování s emisemi pro budovy a dopravu, budou nyní protiústavní.

Jádrem rozsudku je odmítnutí výkladu klíčových ustanovení SFEU ze strany orgánů EU. Podle rozsudku orgány EU fakticky obešly požadavek jednomyslnosti tím, že rozsáhlá opatření v oblasti energetické politiky klasifikovaly jako opatření spadající pod hlasování kvalifikovanou většinou. Tribunál uvedl, že tento přístup významně ovlivnil svrchované právo Polska určovat své energetické zdroje a politiku, a proto měl vyžadovat ratifikaci podle čl. 90 odst. 1 polské ústavy.

Soud konstatoval, že tento výklad porušuje ustanovení o nadřazenosti v čl. 8 odst. 1, které potvrzuje Ústavu jako nejvyšší zákon v Polsku, a zopakoval, že členství Polska v EU nedává evropským institucím bianko šek na rozšíření jejich pravomocí nad rámec výslovně dohodnutý ratifikací evropských smluv.

„Důsledkem tohoto rozsudku není ztráta závaznosti návrhových částí Smlouvy o fungování Evropské unie, ale prohlášení nesouladu způsobu výkladu právní normy s ústavou…,“ uvádí se v oficiální tiskové zprávě tribunálu.

Rozsudek má dalekosáhlé důsledky. Kaleta tvrdil, že by mohl vést k „radikálnímu snížení cen elektřiny a tepla“ a zablokovat budoucí prosazování klimatických opatření. Dále tvrdil, že klimatická politika EU se rovná ekonomické krádeži Polska.

K rozsudku se vyjádřilo několik dalších vysoce postavených polských konzervativních politiků.

„Rozhodnutí Ústavního tribunálu chrání polské rodiny před drastickými účty za energie,“ napsal bývalý ministr spravedlnosti za stranu PiS Zbigniew Ziobro na X. „Co teď, pane premiére Tusku? Znovu porušíte zákon a zatajíte rozhodnutí, abyste Poláky uvrhl do chudoby, nebo se zachováte správně?“ ptá se Ziobro.

Bývalá premiérka Beata Szydło uvedla, že „Tuskova vláda by měla být vděčná“, a naznačila, že nyní „získala skutečný nástroj k boji proti Zelené dohodě, proti které se nyní údajně tolik staví“.

Zdroj