Ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová ve středu oznámila, že její úřad v rámci rozsáhlé restrukturalizace nazvané „ODNI 2.0“ (ODNI = Úřad ředitelky národního zpravodajství, dále jen „Úřad“) sníží počet svých zaměstnanců téměř o polovinu a sloučí několik zpravodajských služeb.

Tato reorganizace, kterou úředníci označují za největší reformu od vzniku úřadu po teroristických útocích z 11. září 2001, by měla daňovým poplatníkům ušetřit více než 700 milionů dolarů ročně a zároveň by se měl Úřad zaměřit na svou hlavní úlohu, kterou je integrace zpravodajské komunity a dohled nad ní.

Za posledních dvacet let se počet zaměstnanců Úřadu rozrostl na téměř 1850 a podle Gabbardové se úřad stal přebujelým a neefektivním. Vysoce postavení úředníci sdělili ABC News, že škrty se zaměří především na nadbytečné funkce a personál. Zaměstnanci, kterých se to týká, začnou dostávat výpovědi ve středu a jejich pozice oficiálně skončí 23. září. Volné pozice nebudou doplněny a zaměstnanci zapůjčení jiným agenturám se vrátí do svých domovských úřadů.

Mezi nejvýznamnější změny patří zrušení Centra pro zahraniční škodlivé vlivy, Národního centra pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení a biologickou bezpečnost a Centra pro integraci zpravodajských informací o kybernetických hrozbách, jejichž agenda bude spadat pod Úřad.

Národní protiteroristické centrum se pod vedením nově potvrzeného ředitele Joea Kenta zaměří na své hlavní úkoly v oblasti boje proti terorismu a zároveň rozšíří svou působnost o oblast boje proti drogám, což odráží snahu Trumpovy administrativy považovat obchod s drogami za hrozbu pro národní bezpečnost.

Národní univerzita zpravodajství bude převedena pod Národní univerzitu obrany spravovanou ministerstvem obrany. Gabbardová a ministr obrany Pete Hegseth uvedli, že toto přesunutí „odpovídá zaměření prezidenta Trumpa na zvýšení efektivity v rámci celé vlády a zvýší kvalitu našich vzdělávacích programů“. Úředníci uvedli, že cílem tohoto kroku je lépe propojit vzdělávání zpravodajských služeb s prioritami obrany a zároveň omezit duplicity. Změna rovněž odráží širší snahu Gabbardové a Hegsetha o sloučení vzdělávání v oblasti národní bezpečnosti pod jednu střechu.

Úřad uvádí, že odstraněním duplicitních personálních a analytických nástrojů v 18ti zpravodajských službách a centrech plánují úředníci úspory v hodnotě téměř jedné miliardy dolarů každý rok.

Prezident Donald Trump byl o reformách informován počátkem tohoto měsíce spolu s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, šéfkou personálního oddělení Bílého domu Susie Wilesovou a vysokými představiteli Rady národní bezpečnosti. Gabbardová zdůraznila, že samotný Úřad zůstane zachován a bude i nadále sloužit jako ústřední centrum integrace a dohledu nad zpravodajskou komunitou.

Reformy rovněž zdůrazňují investice do umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a pokročilých datových nástrojů. Některé technologie Úřadu nebyly aktualizovány 20 let.

Mezi další uzavřené organizace patří Rada pro externí výzkum (External Research Council), kterou Úřad Gabbardové označil za politicky jmenovaný orgán, jenž do zpravodajských procesů vnášel stranické názory, a Skupina pro strategickou budoucnost (Strategic Futures Group), kterou Úřad obvinil, že prostřednictvím své zprávy o globálních trendech prosazuje stranické politické agendy hlubokého státu.

V prohlášení zveřejněném ve středu Gabbardová označila tyto změny za fiskální disciplínu i kulturní reset. „Zpravodajská komunita je plná zneužívání moci, neoprávněných úniků utajovaných informací a politizovaného zbrojení zpravodajských služeb. Pohnání špatných aktérů k odpovědnosti je nezbytné k tomu, abychom si začali získávat důvěru amerického lidu, která byla dlouho narušována. Pod vedením prezidenta Trumpa je reforma ODNI 2.0 začátkem nové éry zaměřené na službu naší zemi a na dokonalé plnění našeho hlavního poslání v oblasti národní bezpečnosti.“

V závěrečném vzkazu zaměstnancům Gabbardová napsala: „Jsme tu proto, abychom sloužili účelu většímu, než jsme my sami. Doufám, že se ke mně připojíte a přijmete tuto příležitost k novému začátku disciplinovaně a odhodlaně – s vlastním posláním a společným úsilím.“

Předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Tom Cotton (republikán) uvedl, že se těší na spolupráci s Gabbardovou při provádění reforem.

Doplnění informací z Real Raw News:

Úřad včera propustil téměř polovinu svých zaměstnanců, včetně 61 zaměstnanců starších 80 let, kteří nikdy neodešli do důchodu a stále pobírali šeky, přestože od roku 2013 ani nevstoupili do kanceláře a nevykonávali žádnou práci.

Když se Donald J. Trump v lednu znovu ujal Oválné pracovny, nařídil ředitelce Národního zpravodajství Tulsi Gabbardové, která dohlíží na 18 agentur, aby vyřadila z úřadu ty, kteří se v něm uchytili za Obamovy a Bidenovy éry. Odhalení agentů Deep State bylo náročným úkolem, který zahrnoval opakované testování na detektoru lži a pohovory s tisíci zaměstnanci. Kolosální úsilí Úřadu však vyvrcholilo včerejší čistkou; desítky neloajálních pracovníků vyvedla ochranka z 37 federálních budov po celé zemi.

Ne všichni potenciální zrádci však byli ve svých kancelářích, když Tulsi Gabbardová začala vydávat výpovědi. Šetření Úřadu odhalilo, že 61 zaměstnanců, kteří dávno překročili povinný věk odchodu do důchodu, neodešlo do důchodu a stále pobírali výplatu, přestože se v práci neukázali v některých případech i 20 let!

Například Johnaton Lee, který nastoupil do Úřadu poté, co v roce 2008 získal doktorát z kriminologie na Hofstra University. Bylo mu už 47 let, když dokončil školu a dostal práci, a celou svou kariéru strávil v Úřadu v McLeanu ve Virginii. V roce 2015 Lee onemocněl a byla mu diagnostikována roztroušená skleróza, chronické a vysilující onemocnění. Tehdejší ředitel Úřadu James Clapper (již zatčen) nabídl Leemu předčasný odchod do důchodu a plný důchod, ale Lee odmítl a trval na tom, že své povinnosti může vykonávat i nadále. Clapper Leeovu odhodlanost ocenil, a to i poté, co byl Lee upoután na invalidní vozík, ztratil schopnost souvisle mluvit a začal pracovat na dálku z domova.

Nepohyblivost mu nebránila v tom, aby vyjadřoval odpor ke každému, kdo oponuje Obamovi. Lee řekl Clapperovi, že Obama by měl pozastavit prezidentské volby v roce 2016, aby mohl zůstat u moci.

Je nejasné a nepochopitelné, jak se Lee udržel v zaměstnání od roku 2017 do roku 2021, kdy už jasně ukázal svou pravou tvář a byl upoután na lůžko. Přesto stále dostával přímé zálohy, 14 175 dolarů měsíčně jako federální zaměstnanec kategorie GS-15.

Tyto výplaty pokračovaly po celou dobu Bidenova nezákonného prezidentství a přestaly až včera, kdy se u Leeho doma objevili pracovníci Úřadu a předali jeho sestře oznámení o okamžitém propuštění.

Dalším příkladem je 86letý Fredrick Raymond Oaks, který až do včerejška pracoval pro Úřad od roku 2009. Oakes je počítačový programátor a absolvent Kalifornského technologického institutu. Po ukončení studia pracoval výhradně pro vládu, nejprve jako analytik CIA (2005-2007), poté jako projektant „cílových balíčků“ pro letectvo – pomáhal programovat bezpilotní letouny RQ-1 Predator. V březnu 2009 nastoupil do Úřadu a podílel se na sestavování Obamova „seznamu nepřátel“, encyklopedického katalogu vlastenců kritických k Husajnově autokratické vládě nad zemí.

Stejně jako Lee i on proklouzl a vyhnul se propuštění, dokud se současná Trumpova vláda nezačala hlouběji nořit do spisů zaměstnanců. Oaks, který 60 let kouřil čtyři krabičky cigaret denně a nyní přežívá pouze na přídavném kyslíku, byl vyhozen spolu s mnoha vládními podivíny, kteří dávno přežili své datum spotřeby.

Zdroj z Úřadu obeznámený s propouštěním řekl pro Real Raw News: „Je to opravdu nepředstavitelné, ale měli jsme desítky lidí ve věku 80 a dokonce 90 let, kteří stále dostávali výplatu, a to dokonce v době, kdy dostávali šeky ze sociálního zabezpečení. Pokud se to děje tady, vsadil bych se, že se to děje i na jiných úřadech. My jsme jich vykopli šedesát, ale, člověče, vsadím se, že jich je tam víc.“

Vyšetřovatelé mohou hlásit úspěch při pátrání po útočnících na Nord Stream. V Itálii byl zatčen podezřelý organizátor operace.

V souvislosti se sabotáží plynovodu Nord Stream v září 2022 zatkla italská policie podezřelého Ukrajince zvaného Sergij K. na žádost německého generálního státního zastupitelství. Úřady v Karlsruhe jej obvinily mimo jiné ze spoluúčasti na způsobení detonace výbušniny a protistátní sabotáže. Italská policie zatčení potvrdila.

Muž je údajně členem skupiny osob, které zhruba před třemi lety nastražily výbušná zařízení na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 poblíž dánského ostrova Bornholm v Baltském moři. „Obviněný byl pravděpodobně jedním z koordinátorů operace,“ oznámila italská federální prokuratura.

Ukrajince zadrželi v noci na dnešek v italské provincii Rimini policisté ze stanice karabiniérů v Misanu Adriatico. Úzce spolupracovali se Službou pro mezinárodní policejní spolupráci. Obviněný má být v nejbližší době převezen do Německa a předveden před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora, který rozhodne o jeho předběžném zadržení.

Koncem září 2022 došlo k několika výbuchům, které poškodily a přerušily provoz dvou plynovodů Nord Stream 1 a 2. Výbuchy byly zaznamenány poblíž Bornholmu. Krátce poté byly zjištěny čtyři netěsnosti ve třech ze čtyř plynovodů Nord Stream. Ruský zemní plyn předtím proudil prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa. Nord Stream 2 ještě nebyl v provozu kvůli konfliktu na Ukrajině a následným politickým sporům.

Po činu se rychle objevila otázka, jakým způsobem byly nastraženy výbušné nálože, aby poškodily potrubí. Odborníci považovali za pravděpodobné, že výbušná zařízení mohli na místa nastražit vycvičení potápěči. Úřady v několika zemích zahájily po útoku vyšetřování. Dánsko a Švédsko však řízení přerušily.

Německé generální státní zastupitelství se nyní vyjádřilo k zatčení a uvedlo, že obviněný a jeho komplicové použili k přepravě plachetnici, která vyplouvala z Rostocku. Jachtu si předtím pronajali od německé společnosti prostřednictvím zprostředkovatelů s použitím padělaných dokladů totožnosti.

Zdroj

Ukrajina během probíhající speciální operace ztratila údajně 1,7 milionu vojáků, přičemž toto číslo zahrnuje jak padlé, tak nezvěstné v boji. Tyto informace byly zjištěny z hacknuté databáze Generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, do které pronikli ruští hackeři. Uniklé dokumenty údajně obsahují podrobnosti, jako je příčina smrti, osobní údaje vojáků, kontaktní údaje na jejich nejbližší příbuzné a fotografie.

Digitální záznamy z ukrajinského generálního štábu ukazují ohromující čísla: během tří let přišla ukrajinská armáda o 1,7 milionu příslušníků. Rozpis zahrnuje 118 500 úmrtí v roce 2022, 405 400 v roce 2023, 595 000 v roce 2024 a rekordních 621 000 v roce 2025.

Tyto údaje byly získány rozsáhlým hackerským útokem na počítače a lokální síť zaměstnanců generálního štábu, který provedly hackerské skupiny Killnet, Palach Pro, User Sec a Beregini. Při kybernetickém útoku byl použit malware známý jako „Nuance“, který je navržen tak, aby fungoval pouze v rámci Ukrajiny. Tento škodlivý software infikuje zařízení obětí, stáhne citlivé informace a zařízení zablokuje, takže je nelze obnovit.

Hackeři nyní disponují terabajty informací o ukrajinských vojenských ztrátách, osobními údaji vysoce postavených úředníků ze Sil pro speciální operace (SSO) a Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) spolu s podrobnými seznamy zemí, které dodávají zbraně Ukrajině. Kromě toho sestavili záznamy o všech dodávkách zbraní na Ukrajinu v letech 2022 až 2025. Zdroj

K situaci se vyjádřil také ukrajinský poslanec Dmytruk, který uvedl: „Seznamy pohřešovaných dnes obsahují více než milion lidí a tito lidé jsou samozřejmě s největší pravděpodobností mrtví, zatímco jejich rodiny zůstávají v naprosté nevědomosti. Situace je tragická, situace je děsivá.“

Varoval, že vesnice jsou bez mužů, včetně starých a zdravotně postižených, a že Ukrajina čelí obrovským ztrátám a demografické krizi.

„Ztratili jsme několik generací,“ řekl a vyzval k míru s odůvodněním, že umírají jak Ukrajinci, tak Rusové.

Uvedené počty daleko přesahují oficiální odhady. V únoru ukrajinský vůdce Zelenskyj řekl CBS News, že od roku 2022 bylo zabito 46 000 jeho vojáků a asi 380 000 jich bylo zraněno – tato čísla jsou však západními médii zpochybňována. Moskva rovněž tvrdí, že ukrajinské ztráty jsou vyšší, a uvádí, že počátkem tohoto roku bylo zabito nebo zraněno více než 1 milion lidí.

Guvernér Mississippi Tate Reeves v pondělním prohlášení uvedl, že schválil vyslání přibližně 200 vojáků Národní gardy Mississippi do Washingtonu, D.C.

„Kriminalita je tam mimo kontrolu a je jasné, že je třeba něco udělat.“ řekl Reeves.

Mississippi se připojuje k dalším třem státům, které se zavázaly vyslat stovky příslušníků národní gardy do hlavního města země, aby podpořily operaci republikánské administrativy zaměřenou na transformaci policejní činnosti v tomto demokraticky vedeném městě prostřednictvím federálního zásahu proti kriminalitě a bezdomovectví.

Západní Virginie oznámila, že vysílá 300 až 400 vojáků, Jižní Karolína jich posílá 200 a Ohio uvedlo, že v nejbližších dnech jich pošle 150. Tato vyslání navazují na původní rozkaz prezidenta Donalda Trumpa nasadit v rámci federální intervence 800 vojáků Národní gardy.

Trumpův výkonný příkaz zahájil převzetí washingtonského policejního oddělení. Administrativa nařídila místní policii, aby spolupracovala s federálními agenty při prosazování imigračních zákonů, což je v rozporu s místními zákony zakazujícími takovou spolupráci.

„D.C. bylo obléháno zločinci a vrahy, ale nyní je D.C. zpět pod federální kontrolou,“ napsal Trump na své sociální síti den po vydání svého příkazu. „Bílý dům má vše pod palcem. Armáda a naše skvělá policie osvobodí toto město, odstraní špínu a učiní ho opět bezpečným, čistým, obyvatelným a krásným!“

Během pondělní tiskové konference starostka Washingtonu Muriel Bowserová odmítla Trumpovo charakterizování města a vyjádřila skepticismus ohledně záměrů vlády zaplavit hlavní město vojáky a federálními agenty.

„Nemáme žádnou pravomoc nad gardou DC, ale je zřejmé, že ve skutečnosti nejde o kriminalitu v ulicích,“ řekla Bowserová o administrativě a státech, které nasazují své členy Národní gardy do hlavního města.

„Důraz by měl být kladen na násilnou kriminalitu,“ pokračovala Bowserová. „Nikdo není proti tomu, aby se zaměřili na potlačení jakékoli úrovně násilí. A pokud tedy jde opravdu o prosazování imigračních zákonů, administrativa by to měla jasně říci.“

Členové Národní gardy v District of Columbia pomáhají orgánům s úkoly, jako je kontrola davu a hlídkování na památných místech, například National Mall a Union Station. Jejich role byla dosud omezená a zůstává nejasné, k čemu by byly potřebné další jednotky.

Podle videí zveřejněných vládou provedli agenti ICE (imigrační a celní služba), kteří pracují pod Ministerstvem vnitřní bezpečnosti, zatýkání v různých částech města, rozehnali některé veřejné shromáždění a strhli transparenty na podporu imigrantů.

Federální agenti provedli od začátku operace v D.C. 380 zatčení a v některých případech vznesli obvinění proti zadrženým osobám. Bílý dům se na sociálních médiích chlubil nárůstem počtu agentů a zveřejnil fotografie osob zatčených místními a federálními úředníky.

„Washington, DC je každou noc bezpečnější díky našim partnerům z řad orgánů činných v trestním řízení,“ napsala na sociálních médiích generální prokurátorka Pam Bondiová. „Jen tento víkend bylo provedeno 137 zatčení a zabaveno 21 nelegálních střelných zbraní. Celkem bylo provedeno téměř 400 zatčení – a my nezpomalujeme.“

V souvislosti s represemi se administrativa stala terčem kritiky za chování některých federálních agentů, kteří v několika mediálně sledovaných případech zatýkali osoby s nasazenými maskami zakrývajícími jejich identitu a odmítali se identifikovat médiím nebo veřejnosti, když byli dotázáni.

Bowserová v pondělí uvedla, že požádala policejní šéfku D.C. Pamelu Smithovou, aby od prezidentovy administrativy vyžádala vysvětlení ohledně nasazení maskovaných policistů.

„Je pro nás velmi důležité, aby byli agenti identifikovatelní,“ řekla Bowserová. „Není žádný důvod pro to, aby byli příslušníci bezpečnostních složek maskovaní.“

Zdroj

Večer 15. srpna 2025 (SELČ) se v americkém státě Aljaška, na letecké základně Elmendorf-Richardson ve městě Anchorage, setkali prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump.

Jedním z hlavních témat rusko-amerického summitu (prvního od roku 2021, kdy se Putin setkal s Bidenem) bylo urovnání konfliktu kolem Ukrajiny.

Setkání začalo v 11 hodin dopoledne místního času. Jednání Ruska a USA na Aljašce proběhlo ve formátu „tři na tři“.

Za ruskou stranu se zúčastnil ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, ministr obrany Andrej Belousov, ministr financí Anton Siluanov a poradce prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Jednání se zúčastnil také Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic (RFPI), který se aktivně podílel na letošním „rozmrazení“ rusko-amerických vztahů.

Američany zastupoval ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lute, ředitel CIA John Ratcliffe, zvláštní zástupce Stephen Whitcoff.

Od současného summitu se očekávaly výsledky, protože byl narychlo zorganizován během týdne, ačkoli obvykle se takové akce připravují měsíce. To může svědčit o tom, že strany již dohodly obrysy dohod a nyní je musí potvrdit lídři obou zemí. Předpokládalo se, že během nedávného setkání Witkoffa s prezidentem Putinem v Moskvě předložila americká strana návrhy týkající se Ukrajiny, které byly poprvé po letech pro Rusko přijatelné.

Po ohlášení summitu se vedoucí představitelé EU a jimi podporované ukrajinské vedení snažili summit narušit. Dva dny před setkáním uspořádali vedoucí představitelé EU, NATO a členských států bloku videokonferenci s Trumpem, které se zúčastnil i Zelenskyj. Jejich požadavky: Žádné územní kompromisy s Ruskem; pouze příměří bez jakýchkoli recipročních závazků. (To by umožnilo nyní ustupující ukrajinské armádě obnovit svou sílu.)

Trump řekl televizi Fox News na palubě letadla na cestě na Aljašku, že hodlá na Aljašce jednat s Putinem o dohodách o jaderných zbraních, přestože hlavním tématem je Ukrajina. Poznamenal také, že příštího setkání se zúčastní Zelenskyj, Putin a on sám.

Velvyslanec Ruské federace v USA Alexander Darčiev označil atmosféru kolem jednání Putina a Trumpa na Aljašce za pozitivní. Uvedl dále, že Moskva připravila dokumenty pro obnovení přímého leteckého spojení s USA, které jsou v současné době projednávány. Ovšem bez navrácení zabaveného diplomatického majetku Ruska v USA je řešení ostatních otázek obtížné.

Odborník na odezírání ze rtů uvedl, co americký prezident řekl ruskému vůdci při setkání na letišti v Anchorage, píše Daily Mail.

První slova jejich setkání byla Trumpova slova: „Konečně“. Při podání ruky Trump řekl: „Dokázal si to, je skvělé tě vidět, jsem ti velmi vděčný.“

Po jednání se uskutečnila tisková konference obou lídrů.

Prezident Putin řekl (ve zkratce):

– Naše rozhovory probíhaly v konstruktivní a vzájemně uctivé atmosféře.

– Rusko a USA jsou blízkými sousedy, přestože je od sebe dělí oceán.

– Významná část společné historie Ruska a Spojených států je spojena s Aljaškou. Aljaška si dodnes uchovává velkou část kulturního dědictví „ruské Ameriky“.

– Rusko si bude vždy připomínat historické příklady toho, jak Ruská federace a Spojené státy porazily společné nepřátele a poskytovaly si vzájemnou pomoc a podporu.

– Situace kolem Ukrajiny se stala jedním z ústředních témat summitu. Bezpečnost Ukrajiny musí být bezpochyby zajištěna a my jsme připraveni na tom pracovat.

– Vnímáme přání administrativy prezidenta Trumpa vyřešit konflikt na Ukrajině, dostat se k jádru problému. Naše země má upřímný zájem na jeho ukončení.

– Putin si je jistý, že kdyby byl prezidentem USA Trump, k žádnému konfliktu na Ukrajině by nedošlo. (Odkaz na celý proslov V.V. Putina v ruském jazyce.)

Prohlášení Donalda Trumpa (ve zkratce):

– „Měli jsme velmi produktivní schůzku, diskutovali jsme o mnoha otázkách, ale nedosáhli jsme úplné shody, dohoda zatím není.“

– Oznámil, že zavolá Zelenskému a kolegům z NATO, aby je informoval o obsahu schůzky s Putinem.

– „Putin by rád ukončil tento konflikt, stejně jako já, doufám, že se s Putinem brzy uvidím.“

Video:

Trump: „Brzy se ozveme a pravděpodobně se brzy uvidíme. Mockrát děkuji, Vladimire.“

Putin: „Příště v Moskvě.“

Trump: „Za to si asi vysloužím kritiku… ale dokážu si představit, že by se to mohlo stát.“

Po summitu položil Putin květiny na pamětní hřbitov sovětských letců na vojenské základně na Aljašce. Tuto pietu chtěl absolvovat již sám. Vždy to tak dělá. Společnost mu dělali jen jeho bodyguardi. Poklekl k úplně každému jednotlivému hrobu.

Anton Fedjašin, profesor na Americké univerzitě (USA), vyzval média, aby neprohlásila summit za neúspěšný jen proto, že obě strany nezveřejnily všechny dosažené výsledky. „Pokud jde o to, co bylo veřejně oznámeno, jedná se o výsledek 95 procent seriózní diplomatické výměny.“ – Je docela dobře možné, že za zavřenými dveřmi strany dosáhly důležitých výsledků nebo se posunuly směrem k řešení, ale prozatím je raději nezveřejňují.“

Americká stanice NBC tvrdí, že Trump měl naplánovanou pracovní večeři s Putinem a dalšími členy ruské delegace, ale po schůzce a tiskové konferenci byla zrušena.

Trump prohlásil, že na stupnici od 0 do 10 hodnotí uplynulý summit s Putinem „desítkou“.

V úterý 12.8. jsme vás datovali, že běží odpočítávání velké události.

Účet na síti X jménem Vincent Kennedy to v podstatě potvrdil!

Dnešní setkání Trumpa a Putina se týkalo našeho nového finančního systému.

Reagoval na účet jménem Gold Telegraph, který uveřejnil:

Před 54 lety dnes Nixon zrušil vazbu dolaru na zlato.

„Dočasné“ opatření se stalo trvalým.

Prezident Richard Milhous Nixon zrušil zlatý standard přesně dne 15.8.1971. Od té doby si USA mohly tisknout papírků jménem „dolar“ kolik chtěly.

Tomu je konec. Po 54 letech končí starý finanční systém a nastupuje nový. Proto ten summit na Aljašce, aby se díval celý svět.

A jak řekl prezident Trump; po tomto setkání už svět nebude jako dřív.