Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v pátek nepojede na Aljašku, ale do Ruska, aby se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na nadcházejících jednáních o Ukrajině.

Trump již dříve oznámil, že rozhovory se uskuteční na Aljašce, území USA zakoupeném od Ruské říše v roce 1867.

Trump během pondělní tiskové konference o svém plánu nasadit Národní gardu ve Washingtonu pronesl bez obalu poznámku o tom, že se v pátek vydá do Ruska na schůzku s Putinem.

Trump to přednesl z pódia v místnosti pro tiskové briefingy – připojili se k němu generální prokurátorka Pam Bondiová, ministr obrany Pete Hegseth, a nově potvrzená prokurátorka hlavního města (D.C.) Jeanine Pirrová – kde odsoudil úroveň kriminality ve Washingtonu.

„Je to tragická mimořádná událost a je mi trapné být tady. Víte, jedu za Putinem. V pátek jedu do Ruska. Nelíbí se mi být tady na pódiu a mluvit o tom, jak je toto kdysi krásné hlavní město nebezpečné, špinavé a nechutné.“

Půjde o první setkání amerického prezidenta s Putinem od roku 2021, kdy se s ruským prezidentem ve Švýcarsku setkal Joe Biden. Bude to (snad) také první návštěva Putina v USA po deseti letech.

Minulý týden aljašská republikánská senátorka Lisa Murkowskiová vyjádřila své obavy, ale také opatrný optimismus ohledně setkání, které se uskuteční na Aljašce.

„Je to další příležitost, aby Arktida posloužila jako místo, kde se setkávají světoví lídři, aby vytvořili smysluplné dohody. Přestože jsem vůči Putinovi a jeho režimu i nadále hluboce obezřetná, doufám, že tato jednání povedou ke skutečnému pokroku a pomohou ukončit válku za spravedlivých podmínek.“

„Aljaška, která se zrodila jako ruská Amerika – pravoslavné kořeny, pevnosti, obchod s kožešinami – je ozvěnou těchto vazeb a činí z USA arktický národ,“ uvedl zvláštní ruský ekonomický vyslanec Kirill Dmitrijev v prohlášení na síti X.

Mezitím Konstantin Malofejev – miliardář, na kterého Obamova administrativa uvalila sankce za financování ruských separatistů – prohlásil, že Aljaška „s úctou vzpomíná na svou ruskou minulost a pravoslavnou přítomnost“.

Trump prohlásil, že si přeje, aby se uskutečnilo setkání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Zelenským. Vyjádřil však také svou frustraci ze Zelenského.

„Trochu mi vadilo, že Zelenskyj řekl: ‚No, musím získat ústavní souhlas‘.“

„On má souhlas k tomu, aby šel do války a všechny zabil, ale potřebuje souhlas k tomu, aby provedl výměnu půdy, protože tam bude probíhat nějaká výměna půdy. Vím to díky Rusku a díky rozhovorům se všemi. K dobru, pro dobro Ukrajiny – dobré věci, ne špatné věci; také nějaké špatné věci pro oba.“

Trump uvedl, že jednání budou velmi složitá.

„A slovo, které použijí, je, víte, že udělají změny,“ řekl. „Budeme měnit linie, bojové linie, které potřebují. Ale chci, aby bylo uspořádáno setkání mezi oběma lídry.“

Pro Trumpa je konflikt na Ukrajině jedním z nejtíživějších problémů. V minulosti prohlásil, že by ji mohl ukončit do 24 hodin. Ale navzdory svému nepřátelskému postoji vůči Zelenskému a Ukrajině byl občas Putinem frustrován a pokračoval v dodávkách zbraní na Ukrajinu.

Zdroj

Prezident Donald Trump stál uprostřed, zatímco ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinyan stáli po stranách. Když oba natáhli ruce před Trumpa, aby si podali ruce, americký prezident natáhl ty své a sevřel jejich ruce ve svých.

Obě země jižního Kavkazu podepsaly vzájemné dohody mezi sebou a jednu s USA, jež znovu otevřou klíčové dopravní trasy a zároveň umožní USA využít klesajícího politického vlivu Ruska v regionu. Součástí dohody je i vytvoření významného tranzitního koridoru, který bude pojmenován „Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu“, uvedl Bílý dům.

Trump se v pátek v Bílém domě zmínil, že pojmenování trasy po něm je pro něj veliká čest, ale upřesnil, že o nic takového nežádal. Vysoký úředník administrativy v telefonickém rozhovoru s novináři před akcí řekl, že to byli Arméni, kdo tento název navrhl.

Trump se snaží být známý jako mírotvůrce a netají se tím, že touží po Nobelově ceně za mír. Páteční podpis je dalším z řady mírových a ekonomických dohod, které USA letos zprostředkovaly.

Oba lídři uvedli, že průlom byl možný jen díky Trumpovi a jeho týmu.

„Položili jsme základ pro lepší budoucnost,“ řekl Pašinyan a označil dohodu za „významný milník.“

„Prezident Trump za šest měsíců v úřadu dokázal zázrak,“ řekl Alijev.

Trump poznamenal, jak dlouho konflikt mezi oběma zeměmi trval: „Bojovali třicet pět let, teď jsou přátelé a budou jimi ještě dlouho,“ řekl.

Tato trasa spojí Ázerbájdžán a jeho autonomní exklávu Nachičevan, které jsou odděleny 32 kilometrů širokým pásem arménského území. Požadavek Ázerbájdžánu v minulosti brzdil mírová jednání. Pro Ázerbájdžán, významného producenta ropy a zemního plynu, tato trasa také poskytuje přímější spojení s Tureckem a dále s Evropou.

Trump naznačil, že by trasu rád navštívil a na otázku, jak vnímá trvalý mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, Trump odpověděl, že: „Velmi optimisticky.“

Aliyev a Pashinyan se v pátek připojili k rostoucímu seznamu zahraničních lídrů a dalších státních představitelů, kteří se vyjádřili, že by Trump za svou klíčovou roli při řešeních dlouhodobých konfliktů po celém světě skutečně měl obdržet Nobelovu cenu míru.

Mírová dohoda mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou pomohla ukončit desetiletí trvající konflikt ve východním Kongu. Dále USA zprostředkovaly příměří mezi Indií a Pákistánem, navíc Trump zasáhl do střetů mezi Kambodžou a Thajskem tím, že pohrozil pozastavením obchodních dohod s oběma zeměmi, pokud budou boje pokračovat.

Mírové dohody v Gaze a na Ukrajině však zůstávají nadále nedosažitelné.

USA zvyšují svůj vliv v regionu

Trumpova administrativa začala s Arménií a Ázerbájdžánem vážně jednat na začátku tohoto roku, kdy se Trumpův klíčový vyslanec Steve Witkoff setkal s Alijevem v Baku. Diskutovali o tzv. „regionálním resetu.“

Jednání o tom, kdo bude budovat Trumpovu trasu – která nakonec bude zahrnovat železniční trať, ropovody, plynovody a optické kabely – pravděpodobně začnou příští týden. Podle informací vysokého zástupce Trumpovi administrativy, který hovořil pod podmínkou anonymity, již projevilo zájem o projekt nejméně devět developerů.

Kromě společné dohody podepsaly Arménie i Ázerbájdžán dohody se Spojenými státy, jejichž cílem je posílit spolupráci v oblasti energetiky, technologií a ekonomiky, uvedl Bílý dům.

Trump ve čtvrtek večer na sociálních sítích zveřejnil náhled na páteční plán, ve kterém uvedl, že dohody „plně uvolní potenciál“ regionu Jižního Kavkazu.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem trvá již desítky let

Oba národy byly téměř čtyři desetiletí zapleteny do konfliktu, kdy bojovaly o kontrolu nad regionem Karabach, mezinárodně známým jako Náhorní Karabach.

Tato oblast byla od sovětské éry převážně osídlena Armény. Oba národy bojovaly o kontrolu nad regionem v rámci několika násilných střetů, které si během desetiletí vyžádaly desítky tisíc obětí, zatímco mezinárodní regulační snahy selhávaly.

V roce 2023 Ázerbájdžán získal celý Karabach a vedl s Arménií jednání o normalizaci vztahů. Hlavním sporným bodem bylo trvání Ázerbájdžánu na pozemním mostu do Nachičevanu, protože Ázerbájdžán nedůvěřoval Arménii, že bude kontrolovat takzvaný Zangezurský koridor, a Arménie se bránila kontrole třetí stranou, protože to považovala za porušení suverenity.

Podle amerických úředníků však Arménii k širší dohodě přiměla vyhlídka na užší vztahy se Spojenými státy, a také možnost volnějšího pohybu do a z této vnitrozemské země, aniž by pro to musela využívat Gruzii nebo Írán.

Rusko zůstalo stranou, když Ázerbájdžán v září 2023 v ofenzivě znovu získal kontrolu nad Karabachem, což rozhněvalo Arménii, která se rozhodla zbavit ruského vlivu a obrátit se na Západ. Ázerbájdžán, povzbuzený svým vítězstvím v Karabachu, se také stal ve svých vztazích s Moskvou stále více vzdorovitým.

Zdroj

Generální prokurátorka Pam Bondiová nařídila federálním státním zástupcům zahájit vyšetřování v souvislosti s obviněními Obamovy administrativy z falšování zpravodajských informací o ruském vměšování do voleb v roce 2016, sdělil CNN zdroj obeznámený s touto záležitostí.

Velká porota by mohla vydat předvolání v rámci trestního vyšetřování, kdy se Demokraté měli pokusit poškodit Donalda Trumpa během kampaně v roce 2016 například tím, když tvrdili, že během své kampaně spolupracoval s ruskou vládou. Mohla by také zvážit obžalobu, pokud by se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo zahájit trestní řízení.

Šéfka zpravodajských služeb Gabbardová zveřejnila jisté důkazy a požádala ministerstvo spravedlnosti, aby vyšetřilo bývalého prezidenta Baracka Obamu, včetně úředníků jeho administrativy, pro údajné spiknutí.

Krátce po podání žádosti Gabbardové Bondiová oznámila, že ministerstvo spravedlnosti vytváří „údernou jednotku“, která posoudí důkazy zveřejněné Gabbardovou a „prošetří možné další právní kroky, které by mohly vyplynout z odhalení Gabbardové.“

Ministerstvo spravedlnosti se odmítlo vyjádřit.

CNN uvedla, že tvrzení Gabbardové zkreslují závěry zpravodajské komunity ohledně pokusů Ruska ovlivnit volby v roce 2016. Jako první o této záležitosti informovala Fox News.

Zatímco polská vláda postupně uzavírá své uhelné doly v zemi, aby vyhověla zelené agendě EU, ukrajinská společnost CoalEnergy aktivně pokračuje v těžbě uhlí ve Slezsku. Tato firma se navíc chystá převzít infrastrukturu polského dolu Siltech v Zabrze, který ukončí provoz na konci roku 2025.

Evropská komise nařídila celé Evropě, aby do roku 2049 postupně ukončila těžbu uhlí, což je velká rána pro Polsko. Mezitím ukrajinsko-kyperská společnost CoalEnergy hodlá obnovit těžbu v polském regionu Slezsko, píše deník Do Rzezcy.

Společnost CoalEnergy, kótovaná na varšavské burze se sídlem v Lucembursku a mateřskou společností Lycaste Holdings Limited, holdingovou společností registrovanou na Kypru, tvrdí, že díky moderním technologiím a zkušenostem z Donbasu, kde dříve působila, může být těžba zisková.

Společnost působí v těžebním průmyslu na Ukrajině a na Kypru. Jejím hlavním předmětem činnosti je podzemní těžba uhlí, zpracování uhelných skládek a zušlechťování a prodej energetického a koksovatelného uhlí. Podle portálu má společnost 14 dceřiných společností se sídlem na Kypru, Britských Panenských ostrovech a na Ukrajině.

„Zajištění stabilních a udržitelných dodávek kritických surovin je v současné době bezpečnostní otázkou pro celou Evropu. Náš tým vyvinul metody umožňující efektivní těžbu v dříve uzavřených dolech na základě zkušeností z Ukrajiny,“ uvádí Wiktor Wiśniowiecki, generální ředitel a zakladatel společnosti CoalEnergy.

Společnost CoalEnergy chce převzít infrastrukturu polského dolu Siltech v Zabrze, který ukončí provoz na konci roku 2025. Obě společnosti již v této věci podepsaly předběžnou dohodu. CoalEnergy dosud nepodala žádost o těžební licenci a nejprve provede důkladné technické studie.

„Ačkoli se myšlenka obnovení těžby v uzavřených dolech může v kontextu energetické transformace jevit jako kontroverzní, může také vyvolat debatu o budoucnosti uhelného sektoru v souvislosti s bezpečností surovin a místními ekonomickými potřebami,“ píše Polská tisková agentura.

Zdá se více než podivné, že je Polsko Bruselem nuceno uzavírat své uhelné doly, zatímco je ukrajinská společnost zvána k pokračování v těžbě. Přesto je členství Ukrajiny v EU urychleně projednáváno. Podivné, že?

Zdroj

Podle nově odtajněného amerického dokumentu se nadace Open Society Foundation George Sorose podílela na kampani Hillary Clintonové v roce 2016, která falešně obviňovala Donalda Trumpa z vazeb na Rusko.

29stránková příloha zprávy zvláštního vyšetřovatele Johna Durhama z roku 2023 byla zveřejněna Senátním výborem pro soudnictví ve čtvrtek krátce po jejím odtajnění.

Příloha cituje několik „pravděpodobně autentických“ e-mailů, které údajně poslal Leonard Benardo, senior viceprezident Sorosovy Open Society Foundations, v průběhu července 2016 a které odhalují podrobnosti plánu kampaně Clintonové falešně obvinit Trumpa z vazeb na Rusko a spojit ho s údajným hacknutím Demokratického národního výboru (DNC).

V první fázi kampaně bylo z důvodu nedostatku přímých důkazů rozhodnuto šířit potřebné informace prostřednictvím technických struktur spojených s FBI, které sídlí v „podkroví“… zejména společností Crowdstrike a ThreatConnect, odkud by informace byly dále šířeny prostřednictvím předních amerických publikací,“ uvádí se v jednom z e-mailů.

Další e-mail, který údajně poslal Benardo, uvádí, že „mediální analýza hackerského útoku na DNC se jeví jako spolehlivá“ a naznačuje, že „FBI později přilije olej do ohně“, čímž zřejmě předpovídá vyšetřování této agentury. Cituje také osobu jménem „Julie“, identifikovanou v příloze jako Clintonovou poradkyni pro zahraniční politiku Julianne Smithovou, která řekla, že budoucí aféra Russiagate „bude dlouhodobou záležitostí, jejímž cílem bude démonizovat ruského prezidenta Putina a Trumpa“.

Příloha vrhá více světla na to, co předseda výboru Chuck Grassley (R-Iowa) popsal jako „jeden z největších politických skandálů a utajování v americké historii“.

„Na základě přílohy Durhamovy zprávy FBI za Obamovy vlády selhala při přezkoumání a vyšetřování zpráv zpravodajských služeb, které naznačovaly, že kampaň Clintonové mohla vymýšlet falešný příběh o Trumpovi a Rusku, aby získala politické body… Tyto zprávy tajných služeb a související záznamy, ať už pravdivé nebo nepravdivé, byly po léta utajovány,“ uvedl Grassley ve svém prohlášení.

Zdroj

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Německo a Evropskou unii jako celek, že se propadají do něčeho, co označil za „Čtvrtou říši“, charakterizovanou nárůstem rusofobie a agresivní militarizací. (Nutno podotknout, že Německá čtvrtá říše přišla již s nástupem Angely Merkelové, to znamená v roce 2005 – pozn. př.)

Toto varovné prohlášení zaznělo v článku zveřejněném v pátek v deníku Rossijskaja Gazeta u příležitosti 50. výročí Helsinského závěrečného aktu o evropské bezpečnosti z roku 1975.

Lavrov kritizoval EU a NATO za zradu základních principů helsinského procesu, který kladl důraz na rovnou a nedělitelnou bezpečnost pro všechny. Namísto toho podle něj západní mocnosti pod záminkou prosazování demokracie a lidských práv usilují o jednostrannou dominanci, rozšiřování NATO a politické zasahování do suverénních států.

„Dnešní Evropa se zcela ponořila do rusofobní horečky a její militarizace se stává v podstatě nekontrolovatelnou,“ napsal Lavrov s odkazem na výzvy německého kancléře Olafa Scholze k vybudování nejsilnější armády v Evropě a znovuzavedení branné povinnosti. Jako další důkaz nepřátelské a dehumanizující agendy poukázal také na nedávné výroky německého ministra obrany o nutnosti být připraveni zabíjet ruské vojáky.

Tvrdil, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) selhala ve své misi a místo toho se stala nástrojem západní propagandy a selektivního prosazování práva. Uvedl, že Západ ignoroval ruské výzvy k spravedlivým bezpečnostním zárukám a že pokračující narušování ruských hranic ze strany NATO neponechalo Moskvě jinou možnost, než zahájit v roce 2022 vojenskou operaci na Ukrajině.

Aby zmírnil napětí, Lavrov vyzval k „upřímnému dialogu“ zaměřenému na stabilizaci situace na euroasijském kontinentu prostřednictvím nového bezpečnostního rámce založeného na suverénní rovnosti a principech Charty OSN.

„V této architektuře bude místo i pro evropské země, ale rozhodně to nebudou ony, které by udávaly tón. Pokud chtějí být součástí tohoto procesu, musí se naučit správnému chování, opustit diktát a koloniální instinkty a zvyknout si na rovnost a týmovou práci.“

Lavrov na závěr varoval, že pokud NATO a EU budou i nadále oslabovat základní principy OBSE, může tato organizace zcela zaniknout a historie si zapamatuje ty, kteří „pohřbili“ poslední šanci na mírové soužití v Evropě.

Zdroj