Andrej Babiš ve střetu zájmů není, píše advokát Zdeněk Koudelka na svém blogu.

Podnikání

Člen vlády nesmí podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, v pracovním či služebním poměru.[1] Podnikání je výkon činnosti za účelem dosažení zisku, především formou živnosti, anebo i jiným způsobem – např. výkonem advokacie. Jen majetková účast v kapitálových obchodních společnostech podnikáním není.

Zákon o střetu zájmů zakazuje členství v orgánech podnikajících právnických osob, nikoliv však samotné členství, tedy majetkovou účast v těchto právnických osobách. Zákon výslovně stanoví, že omezení se nevztahují na správu vlastního majetku.[2] Součástí vlastního majetku je i vlastnictví podílu v kapitálových obchodních společnostech, ať již akcí akciových společností nebo podílu ve společnostech s ručením omezeným.

Předseda vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ale může v souladu se zákonem vlastnit akcie či podíly ve společnosti s ručením omezeným. Může je i spravovat, kam patří možnost je převést na jinou osobu, ale také vykonávat jiná práva vlastníka s těmito podíly spojenými, včetně účasti na valných hromadách. I kdyby byl předsedou vlády jmenován živnostník či člen představenstva akciové společnosti, má 30 dnů, aby střet zájmů napravil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[3]

Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, což je zjistitelné v Registru ekonomických subjektů.[4] Pokud vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není členem Představenstva a Dozorčí rady, což není, jde o stav v souladu se zákonem o střetu zájmů. Obdobně to platí i pro jiné kapitálové obchodní společnosti, kde je Andrej Babiš společníkem či akcionářem.

Vlastnictví médií

Člen vlády nesmí provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Samotná tato skutečnost nebrání ve jmenování do funkce, neboť člen vlády má 60 dnů na to, aby střet zájmů řešil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[5]

Úprava vlastnictví médií je zajímavá ve srovnání s majetkovou účastí v obchodních společnostech. Zatímco zákon obecně nevylučuje majetkovou účast v obchodních společnostech, ale jen členství ve statutárních a kontrolních (dozorčích) orgánech obchodních společností, v případě médií je přísnější, neboť zde je vyloučeno i samotné členství, tedy majetková účast, v těchto obchodních společnostech. Zvláštní úprava pro vlastnictví médií je potvrzením toho, že majetková účast členů vlády v obchodních společnostech, které neprovozují mediální činnost, není zákonem omezena.

Andrej Babiš byl ovládající osobou mediálního domu MAFRA a.s. v letech 2013-24 v rámci skupiny AGROFERT. Toto působení ukončil v únoru 2024 prodejem MAFRY. Úprava střetu zájmů v oblasti vlastnictví médií se jej netýká.

Veřejné zakázky a dotace

Obchodní společnost, v níž člen vlády vlastní alespoň 25 % podíl, nesmí získat veřejnou zakázku, dotaci či investiční pobídku.[6] Toto omezení se netýká přímo člena vlády, ale jen obchodní společnosti, kde má podíl. Neomezuje to zákonnou možnost takového člena vlády jmenovat a funkci vykonávat. Tato úprava omezuje obchodní společnost, kde má člen vlády majetkovou účast, a je věcí státních orgánů a organizací, aby takové obchodní společnosti neposkytovaly dotace a veřejné zakázky.

To, jestli (ne)pobírá AGROFERT dotace a získává veřejné zakázky, nemá zákonný vliv na možnost, aby Andrej Babiš byl jmenován předsedou vlády a tuto funkci vykonával.

Politika a bohatí

Bez ohledu na to, že jmenování Andreje Babiše premiérem je v souladu se zákonem o střetu zájmů, je zřejmé, že zákaz veřejných zakázek a dotací pro společnosti, které byť jen z menšiny jsou vlastněny členem vlády, je tlak na to, aby část úspěšných a bohatých lidí do vlády nevstupovala.

Považuji podnikatelské dotace za legalizovanou krádež, měly by být zrušeny. Jejich podstatnou je, že se všem bere a jen někomu se dává. Je to hluboce nemorální a nesociální, protože se bere všem, tedy i chudým, a dává se zpravidla velmi bohatým. Na této legalizované krádeži je založena současná bruselská politika Evropské unie, do které jsme vstoupili na základě rozhodnutí lidu v referendu a 90 % voličů v posledních volbách volili strany, které chtějí v Evropské unii založené na dotační legální krádeži setrvat. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Dokud většina chce dotace zachovat, pak naše obchodní společnosti musí v dotačním světě žít, tedy je i přijímat.

Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017[7] a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Protože staré šlechtické rody jsou zpravidla příjemci velkých zemědělských dotací díky svému historicky vzniklému pozemkovému vlastnictví a ovládají i jiné obchodní společnosti. Je to však správné?

Demokracie má umožnit účast v politice všem bez ohledu na majetek. Dříve měli volební právo jen bohatí, postupně jej získali i nemajetní občané. Nikdy se však neusilovalo o to, aby bohatí nesměli volit či se podílet na vládě. To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží.

Tomáš Baťa byl politikem, byť jen komunálním, a v letech 1923-32 starostou Zlína, přičemž byl zároveň největším zlínským investorem a podnikatelem. Vystavěl Zlín podle sebe a učinil dobře. Po jeho smrti jej ve funkci starosty nahradil hlavní ředitel Baťových závodů Dominik Čipera. V době, kdy Británie byla v Evropské unii, pobírala rozsáhlé evropské dotace královna Alžběta II. díky tomu, že vlastnila velké množství zemědělské půdy. I ostatní evropští králové pobírají evropské zemědělské a jiné dotace, protože panovníci vždy byli historicky velkými pozemkovými vlastníky.

Tomáš Baťa byl bohatý, a přesto úspěšný starosta. Karel Schwarzenberg byl významný ministr zahraničí a nevadilo, že jeho rodina je příjemcem zemědělských dotací. Kdo volil ANO Andreje Babiše věděl, že jde o bohatého člověka vlastnícího AGROFERT. Rozhodující pro účast v politice není to, zda je někdo chudý či bohatý, ale že vyhrál volby. Demokracie je založena na volebním vítězství, ne na chudobě či bohatství.

***** ****

Zde si můžete poslechnout názory politologa Pavla Šaradína a novináře Marka Stoniše.

******

Doc. Lukáš Valeš, politolog a autor publikací z oboru politologie, tuší, odkud vítr vane a proč prezident dost možná hledá kličky, jak nástup nové vlády pozdržet.

*****

Dosti jasně a stručně vysvětlil problematiku údajného střetu zájmu Andreje Babiše také právník Jindřich Rajchl.

*****

Jindra Rajchl: „Na Hradě se vytváří vlastní křídlo určité politické moci.“

V histórii ľudstva možno dôsledne rozlišovať dva typy ľudí. Prvými sú tvorcovia a nositelia produktivity. Druhým sociálni paraziti, lupiči či piráti.

Tí druhí pôsobia ako útočníci. Ako sociálni predátori, ktorí požierajú cudzie, ale aj vlastné národy. Podvádzajú, stavajú ľudí proti sebe a „lovia v bahnitých vodách“ v snahe o čo najväčší zisk. Vytvárajú rôzne krízy, revolúcie a vojny.

V posledných dvoch storočiach boli tradície a spôsob života napríklad superetnosa Rusov a jeho etnických skupín rozbitý po celom svete. Najdlhšie vytrvala ruská civilizácia, ktorá zažila v 20. storočí tri katastrofy.

Revolúciu a nepokoje v rokoch 1905 až 1920, Druhú svetovú vojnu a turbulencie „perestrojky“ v rokoch 1985 až 1993. Ruský svet bol nakoniec zlomený a priviedol k moci kastu ničiteľov, zlodejov a nečestných obchodníkov, ktorí uctievajú „zlaté teľa“.

Nový svetový poriadok

Tradíciu nahradila „nová morálka“. Založená predovšetkým na kriminalite a sexuálnej revolúcii. Na deštruktívnom programu „sex, drogy a rokenrol“. Na scénu prišiel „Nový svetový poriadok“.

Obrovskú úlohu pritom zohrala narkotizácia ľudstva. Západné spravodajské agentúry, predovšetkým britské a americké, v symbióze s organizovaným zločinom vytvorili globálne drogové „továrne“. Hlavne v takzvanom Zlatom trojuholníku (geografická oblasť nachádzajúca sa v horských oblastiach Thajska, Mjanmarska a Laosu), Kolumbie a Afganistanu.

Po prvé, bol tým vyriešený problém duchovnej, teda morálno-vôľovej, intelektuálnej a fyzickej degradácie ľudstva a kontroly nad nadrogovanými ľuďmi. Po druhé, ide o obrovské zisky, ktoré umožňujú globálnej mafiánskej elite fungovať.

Ďalšou z najdôležitejších metód a nástrojov na oslabenie a zničenie bielej rasy, jednotlivých civilizácií-štátov (ako Rusko), národných štátov, etnických skupín a kultúr je masová migrácia.

S pomocou „nových barbarov“ je eliminovaná akákoľvek možnosť organizovaného odporu. Národy, kultúry, štáty a civilizácie sa rozpadajú zvnútra.

Involúcia-degradácia sa stala systémovou. Historici vedia, ako zanikli staroveké civilizácie. Sumer, Babylon, Asýria, Egypt, Rím a ďalšie. Tam nad tvorcami, nositeľmi produktívneho typu riadenia, zvíťazili sociálni paraziti. Národy degradovali a ustúpili životaschopnejším. Ale bola to miestna, regionálna úroveň. Teraz sa ľudstvo dostalo na globálnu úroveň.

Program zdivočenia

Preto vidíme, že degradovaní involucionisti, ktorí sa stali „slávnymi“ pre svoju drogovú závislosť, násilie, časté sexuálne vzťahy s rôznymi partnermi, rôzne druhy zvráteností a ohavností sa zrazu stali „elitou“. Hviezdami a modlami más.

V normálnej spoločnosti by sa mali ocitnúť na samom sociálnom dne. Ale teraz je to naopak. Zavádzajú hodnoty a štandardy správania. Sú podporované vlastníkmi médií a sociálnych sietí. Sú vzorom pre všetkých mladých ľudí.

V plnom prúde je program involúcie, teda otočenie smeru vývoja ľudstva naspäť. Väčšina ľudstva je pasívna a inertná. Je ovládaná „čiernymi vášňami“.

Program ľudského vzostupu bol pozastavený. Najmä v USA a Sovietskom zväze, kde zastavili vesmírne programy, ktoré boli kľúčové pre ľudský rozvoj. Od konca 20. storočia zaradilo ľudstvo pomaly ale isto svojmu vývoju spiatočku.

Ako je známe, padať je ľahšie než stúpať. „V bitke je extáza a na okraji pochmúrna priepasť“, ako píše A.S. Puškin v diele „Oslava v čase moru“. Všetko je nasávané do priepasti v podobe degradácie.

Okolo roku 1960, na základe analýz „elitných klubov“ a lóží, predovšetkým Rímskeho klubu, ktoré postupne spájali mocných a „ľudí smrti“ planéty, bez ohľadu na ich občianstvo a národnosť, bolo predpovedané, že pri súčasnom tempe rastu populácie bude ľudstvo odsúdené na globálnu krízu v rokoch 2030 až 2050.

Počas 20. storočia sa svetová populácia zdvojnásobila dvakrát. Na začiatku minulého storočia žilo na planéte 1,6 miliardy ľudí. V roku 1925 svetová populácia presiahla 2 miliardy ľudí. V roku 1975 už 4 miliardy a v roku 1999 celkovo 6 miliárd.

Elity boli tiež znepokojené prudkým rastom prístupu ľudí k vedomostiam. Preto bola „sovietska škola“ zničená na začiatku 21. storočia. Tak, ako sa vyvíjal masový školský a vzdelávací systém, v Sovietskom zväze bol za Stalina napríklad vytvorený základ spoločnosti na vedomostiach, službách a tvorbe, elity stratili svoje postavenie a stali sa zbytočnými. Stratili monopol na vedomosti a informácie. Ich bohatstvo a kapitál sa stali bezcennými v novej socialistickej spoločnosti, kde hlavnú rolu hrali spravodlivosť, etika, svedomie a práca.

Preto vládnuce a finančné elity začali vážne premýšľať o svojej vlastnej spáse. Bolo potrebné zničiť novú civilizáciu v Sovietskom zväze. Keďže viedla ľudstvo ku hviezdam. Rozhodli sa oslabiť ľudstvo „vypnutím“ jeho hlavného programu „plodenie a rozmnožovanie“.

Anti-civilizácia

Preto sa rozhodli nastúpiť na cestu skutočnej anti-ľudskosti. Vytvorili si vlastné skryté a čiastočne skryté štruktúry. Nimi ovládajú najväčšie finančné inštitúcie, špekulatívne a úžernícke nástroje, siete na spracovanie vedomia v podobe médií a sociálnych sietí, „think tanky“, súkromné spravodajské agentúry, časti štátnych aparátov a špeciálne služby.

Súčasťou toho všetkého sú i najväčšie politické strany, svetová byrokracia ako štruktúry OSN a EÚ. V USA tomu hovoria „hlboký štát“. Známy ako Deep State.

Tento globálny „hlboký štát“ sa zrodil na báze uzavretých klubov ako Bilderberg, slobodomurárskych lóží, Iluminátov, katolíckych rytierov, sionizmu, veľkého finančného kapitálu, aristokracie Starého sveta a organizovaného zločinu.

Hlavným „veliteľským centrom“ protiľudskosti sa v 20. storočí stali USA. Superveľmoc, ktorá sa prostredníctvom svojho Federálneho rezervného systému a dolára dostala pod takmer úplnú kontrolu nových nomádov.

Alexander Zinoviev (1922 až 2006), vojenský pilot, účastník Veľkej vlasteneckej vojny a jeden z najvýznamnejších ruských filozofov 20. storočia, nazval túto anti-civilizáciu super-spoločnosťou.

„Na svete neexistuje jediná vláda, podobná vládam jednotlivých krajín. Namiesto toho existuje globálna nadspoločnosť. Zahŕňa 50 až 80 miliónov účastníkov, desaťtisíce nadnárodných korporácií a bánk, neziskové organizácie, médiá a ďalšie inštitúcie. Táto komunita má svoju vlastnú štruktúru, hierarchiu a riadi planétu. Centrom tejto super-spoločnosti sú USA. Má zástupcov po celom svete. Len v Rusku sa angažujú tisíce špecialistov. Na vrchole hierarchie je malý okruh ľudí, ktorí určujú stratégiu. Nekonajú však pravidelné stretnutia ani diskusie. Ich kontrola je založená na starostlivo vyvinutom a osvedčenom systéme manipulácie s masami, národmi a vládami,“ vysvetlil.

Ako sú manipulované masy, národy a vlády, opísal vo veľkolepom diele nedávno zosnulý ruský vedec a historik Sergej Kara – Murza „Manipulácia vedomia“.

V USA sa snažia bojovať proti tomuto „hlbokému štátu“ Trump a Musk. Chápu, že ak zvíťazia noví nomádi, teda globalisti, potom USA ako štát bielych Američanov skončili. A globalisti potom dokončia svoju „perestrojku“.

Ako poznamenal ruský futurista a publicista Maxim Kalašnikov (Kučerenko) v knihe „Orkov hnev“: „Máme do činenia s neobvyklým sieťovým systémom, ktorý je navrhnutý tak, aby mal akúsi neľudskú inteligenciu. Toto je sieť nového nomádstva, špeciálnej parazitickej civilizácie. Dlho sme si mysleli, že ide o USA, ale mýlili sme sa. USA sú iba základňou. Podriadeným organizmom, do ktorého mozgu a svalov neokočovníci zapustili svoje tenké chápadlá. Židia a Američania, a mnohé známe krajiny sú len hračky v ich rukách.“

Títo ľudia sa neobmedzujú iba na jednu krajinu. Ich domovy, podniky a voľnočasové aktivity sú rozmiestnené po celom svete. Vlastnia rozsiahlu sieť luxusných hotelov, súkromných lietadiel, obrovských výletných lodí a najmodernejších počítačových systémov.

Digitálny koncentračný tábor

Často sa im hovorí „vyvolení“. Keďže majú prístup k najpokročilejším a najdrahším technológiám, ktoré sú pre väčšinu ľudí na planéte neprístupné. Obraz budúceho sveta a Nového svetového poriadku, ktorý sa snažia vytvoriť, možno vidieť v niektorých filmoch. Napríklad vo filme „Elysium – Nebo nie je na Zemi“ z roku 2013.

„Továrne na sny“ v skutočnosti formujú obrazy ľudstva o ich budúcom svetovom poriadku. A tým je podľa nich „Digitálny koncentračný tábor“.

Zdroj